free flash web templatesbest free website builders
Kontakt
    tel: +420 596 312 458
    mobil: +420 731 516 114
    email: oazatour@seznam.cz

    provozní doba:
    pondělí – pátek 09.00 – 17.00 hod
    sobota, neděle, svátky zavřeno

     
Počasí
    +28
    +34°
    +24°
    Hurghada
    Pátek, 18
    +17
    +22°
    +16°
    Antalya
    Pátek, 18
    +10
    +13°
    +
    Kreta
    Pátek, 18
    +15
    +19°
    +14°
    Burgas
    Pátek, 18
    +17
    +26°
    +15°
    Palma De Mallorca
    Pátek, 18
Napište nám!
    Jméno:
    Email:
    Telefon:
    Text:

    Kurzy

Chorvatsko

bulharsko

1.1. Oficiální název státu

1.2. Rozloha

Chorvatská republika se rozkládá na východním pobřeží Jaderského moře a ve své severní části hluboko zasahuje do vnitrozemí - od předhůří Alp do Panonské nížiny, břehů Dunaje a Drávy. Na severu a severozápadě sousedí se Slovinskem a dále na severu a severovýchodě s Maďarskem, východním a krajně jižním sousedem země je Srbsko a Černá Hora, jižním a jihovýchodním Bosna a Hercegovina.

Povrch pevninského Chorvatska zaujímá celkovou rozlohu 56.542 km2, teritoriální moře plochu cca 31.067 km2.

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Podle posledního sčítání lidu provedeného na počátku roku 2011 má Chorvatsko 4, 456 000 obyvatel (stav k 31. 3. 2011).(Podrobnosti sčítání lidu budou zveřejněny až v průběhu roku 2012) Počet ekonomicky činných obyvatel je podle údajů z roku 2006 1 735 456. Chorvatsko má relativně jednu z největších diaspor na světě. Pouze v zemích západní Evropy žije přibližně milión Chorvatů. Uvádí se, že v zahraničí, kromě západní Evropy zejména v USA, Kanadě, Jižní Americe a Austrálii, našlo nový domov až 4 milióny osob chorvatského původu.

Chorvatsko se i proto řadí k méně osídleným zemím. Různé prameny uvádějí rozdílné údaje hustoty osídlení (v závislosti na tom, zda se započítávají jaderské ostrovy). Vypočtená hustota obyvatelstva činí 78,5 obyvatel/ km2. Nejčastěji uváděný údaj však činí 84,6 obyvatel / km2. V poslední době se prohlubuje již tak velký rozdíl v hustotě osídlení některých oblastí (téměř neobydlené oblasti zvané „Gorski kotar“ ve vnitrozemí a ostrovů na jedné straně a městských center v čele s hlavním městem Záhřebem na straně druhé).

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Přirozený přírůstek obyvatelstva v CHR je v posledním období vyjadřován v záporných hodnotách a má alarmující klesající tendenci. V roce 2006: 41 446 narozených a 50 378 zemřelých (úbytek 8 932 osob). Muži tvoří 48% a ženy 52 % obyvatel.

1.5. Národnostní složení

Podle výsledků sčítání lidu z roku 2001 vypadá obraz etnické struktury Chorvatska následovně :

Migrace obyvatelstva:

Území Chorvatska opustilo v důsledku války v letech 1991-95 přibližně 100 tis. občanů chorvatské národnosti. Po cca 20 tis. uprchlíků bylo donedávna ve Slovinsku a Maďarsku, dnes se jejich počet minimalizoval. (přesné údaje nejsou k dispozici). Zhruba 250 tis. chorvatských Srbů odešlo v důsledku vojenských akcí do BaH a Srbska.

Podle oficiálních čísel, které uvádí OBSE, se do svých původních domovů v Chorvatsku zatím vrátilo cca 141 000 uprchlíků (zejména srbské národnosti). Odhady OBSE se pohybují od 200 do 300 tis. uprchlíků, kteří opustili chorvatské území v letech 1991 – 95 (do tohoto počtu nejsou zahrnuty „internally displaced persons“, tedy ti, kteří migrovali v rámci Chorvatska a zůstali na území Chorvatska – z velké části Chorvaté). Podle OBSE je podstatné především vytvořit podmínky a atmosféru, přející návratu těch, kteří by se vrátit chtěli. OBSE vytvořila společně s vládou CHR aktivní informační kampaň, z níž je zřejmé, jaké podmínky navrátivší se uprchlíky v Chorvatsku konkrétně čekají. OBSE by interně považovala za úspěšnou takovou kampaň, která by k návratu přesvědčila zhruba 20% uprchlíků.

Na území Chorvatska ještě stále zůstává asi 128 000 osob z BaH, z nichž pouze 8000 má statut uprchlíka. Většina těchto bosenských Chorvatů získala chorvatské občanství a jen asi málo z nich se ještě někdy vrátí do BaH (jde především o Chorvaty, kteří se stali obětí etnických čistek v BaH již v polovině roku 1992 a pocházejí z území dnešní Republiky srbské v BaH). Konečně 30 563 Chorvatů ze Srbska (hlavně z Vojvodiny a Kosova) ještě zůstává v CHR, z nichž 563 získalo statut uprchlíka.

Návrat „internally displaced persons“, převážně etnických Chorvatů na místa jejich původních domovů je v podstatě ukončen (UNHCR uvádí 242 647 osob, kteří se vrátili do svých domovů od roku 1995). Zbylí Chorvati, kteří se usídlili různě po Chorvatsku, se na svá původní místa nevracejí hlavně z důvodu ekonomických (hospodářská situace v jejich původním bydlišti je horší než v místech současného pobytu).

Zásadním momentem v roce 2004 byla sarajevská trojstranná schůzka HR, SČH a BaH pod patronátem OBSE, která se zabývala otázkou uprchlíků a ochranou národnostních menšin ve všech třech zemích a kde se tyto země dohodly na spolupráci v této oblasti. Chorvatská vláda poté za spolupráce s misí OBSE odstartovala informační kampaň pro uprchlíky, kteří by se ještě chtěli vrátit. Na nejvyšší politické úrovni tedy vůle nechybí, ale skutečný návrat uprchlíků je komplikován řadou nedořešených legislativních kroků a problémy na místní úrovni, kde v některých případech stále přetrvává spíše snaha možné navrátilce před návratem odradit. Rovněž stále chybí účinný mechanismus, který by rozhodnutí vlády parlamentem přijaté legislativní kroky převáděl do praxe v regionech.

1.6. Náboženské složení

V Chorvatsku působí 24 církví. Největším náboženským společenstvím v Chorvatsku je římskokatolická církev. Příslušnost obyvatelstva k jednotlivým církvím podle výsledků sčítání lidu z roku 2001:

Vliv římskokatolické církve se v posledních letech výrazně zvětšil (celková atmosféra ve společnosti, návštěvy papeže, konkordátní smlouvy, atd.). V Chorvatsku je řada rurálních oblastí s tradičně silnými pozicemi katolické církve. K posilování církve v urbánním prostředí pak přispěl především znovunalezený pozitivní vztah k víře ze strany nejvyšších politických představitelů země jako součásti budování chorvatské národní identity.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem je chorvatština / charvátština. Podle výsledků sčítání lidu z roku 2001 deklarovalo obyvatelstvo Chorvatska svůj mateřský jazyk následovně :

Dále byly v zanedbatelném množství deklarovány jako mateřské následující jazyky: rusínský jazyk, rumunština, polština, černohorština, bulharština, hebrejština a jazyk vlašský. Žádný jazyk jako svůj mateřský jazyk neudává 0,38 % obyvatelstva.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Hlavním městem Chorvatské republiky je Záhřeb/Zagreb. Podle posledních oficiálních výsledků sčítání lidu z roku 2001 činil počet jeho obyvatel 779 145 osob.

Dalšími velkými městy (zpravidla středisky žup / županijí) jsou :

Sisak (45 731), Vukovar (44 342), Varaždin (41 728), Šibenik (41 077), Vinkovci (35 290), Koprivnica (24 214), Požega (20 932), Knin (12 041) atd.

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Dne 23. prosince 1991 byl v Chorvatsku zaveden „chorvatský dinár“ jako přechodná měna v období odchodu z monetární soustavy bývalé Jugoslávie a stabilizace chorvatského hospodářství.

Současná měna dostala název "kuna" a byla zavedena 30. května 1994 (Den chorvatské státnosti). 1 chorvatská kuna (HRK) se dělí na 100 lipa. Cizí měny lze v Chorvatsku měnit za místní měnu zcela bez problémů.


Střední devizový kurs Chorvatské národní banky (k 1.6.2011):

1,- USD = 5,1603 HRK
1,- EUR = 7,4387 HRK

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Úřady v letní sezóně posunují své úřední hodiny již od 7:00 hod – do 15:00 hod. Prodejní doba se pohybuje v rozmezí 7:00 hod – 21:00 hod. V neděli je zavírací den. Kromě benzínových pump bývají otevřeny i obchody se suvenýry. V letní sezóně na pobřeží otevírají i jiné typy obchodů na základě výjimky lokálních úřadů.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Chorvatské běžné obchodní zvyklosti se nikterak zvláště neodlišují od standardních jihoevropských obchodních zvyklostí. Podobně jako v jiných jihoevropských zemích hraje významnou úlohu vnější dojem (vzhled, oblečení, automobil...), neformální prostředí pro jednání může být účinnější (restaurace), dochvilnost není dogma (toleruje se 10 min zpoždění). Lze říci, že v čím jižnější části Chorvatska se obchodní jednání odehrává, tím jsou výše zmíněné aspekty výraznější.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Dne 26. 4. 2002 bylo podepsáno Správní ujednání k provádění smlouvy mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o sociálním zabezpečení. Na základě tohoto ujednání je občanům ČR poskytnuta nutná a neodkladná zdravotní péče na účet příslušné české pojišťovny. Tento nárok se vztahuje na všechny věcné dávky, jejichž poskytnutí je nezbytné pro odvrácení ohrožení zdraví či života.

Významnou novinkou, která usnadní jednání mezi našimi občany a chorvatskými zdravotnickými zařízeními je možnost používání Evropského průkazu zdravotního pojištění pro občany ČR na území Chorvatské republiky. Evropský průkaz nahradil od 15. 9. 2005 tiskopis CZ/HR 111 a čeští pojištěnci mohou na jeho základě uplatňovat nárok na zdravotní péči přímo ve zdravotnických zařízeních a soukromých ordinacích, které mají smluvní vztah s Chorvatským úřadem zdravotního zabezpečení.

Co se týče rozsahu zdravotní péče platí nadále ustanovení Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi ČR a CHR, včetně výše uvedeného správního ujednání.

Se souhlasem příslušné české zdravotní pojišťovny je možné během pobytu v Chorvatsku čerpat i zdravotní péči nad rámec péče nutné a neodkladné. V úvahu přichází zejména situace, kdy je zřejmé, že pojištěnec bude tuto péči po dobu pobytu v Chorvatsku potřebovat, např. dialýza, léčba následku úrazu. K tomuto účelu je možné na pobočce příslušné zdravotní pojišťovny požádat o souhlas na formuláři CZ/HR 111 A, potvrzující nárok na věcné dávky i nad nezbytný rámec. Udělení souhlasu nebo jeho odmítnutí je plně v pravomoci příslušné pojišťovny.

Nárok na zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Chorvatsku uplatnit pouze u smluvních lékařů chorvatského Zavodu za zdravstveno osiguranje(seznam oblastních úřadů Chorvatského ústavu nemocenského pojištění a jejich poboček je k nahlédnutí na: www.cmu.cz). Čeští občané tak vstupují do režimu platného pro chorvatské pojištěnce, s čímž souvisí i povinnost platit spoluúčast ve stejné výši jako místní pojištěnci(nové sazby platné od 1. 10. 2005 viz www.cmu.cz). Výše uvedený mechanismus však nepokrývá náklady na transport pojištěnce do ČR v případě vážného zranění nebo jeho tělesných pozůstatků v případě úmrtí. Vzhledem k tomu, že tyto náklady mohou být značné (v naléhavých případech jsou pacienti přepravování letecky), doporučujeme turistům, aby se před cestou do Chorvatska připojistili pro takový případ, pokud již nemají takové připojištění sjednáno. Pojištění pro případ nutné repatriace zraněných osob nebo jejich tělesných pozůstatků v případě úmrtí rovněž bývá součástí nejrůznějších „balíčků pojišťovacích služeb", které jsou poskytovány vlastníkům nejrůznějších platebních a kreditních karet (např. VISA, AMERICAN EXPRESS).

Pokud hodlají občané ČR v době své dovolené v Chorvatsku provozovat některé tzv. rizikové sporty - např. potápění, vodní lyžování, jízdu na vodních skútrech, horolezectví, létání na rogalech, padácích či ultralehkých letadlech, je třeba se pro případ pojistné události při provozování takových sportů rovněž připojistit, neboť běžné pojištění se na takové pojistné události nevztahuje.

Podrobné informace o rozsahu poskytované lékařské péče občanům ČR v Chorvatsku jim podá jejich zdravotní pojišťovna, od které obdrží rovněž nezbytné formuláře a seznam poboček chorvatských pojišťoven nebo na webových stránkách Centra mezistátních úhrad: www.cmu.cz.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria



1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince



1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)



1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

CzechTrade
Zahraniční kancelář v Záhřebu
Trg Nikolaje Šubiča Zrinskog 10/1
10 000 Záhřeb
Chorvatsko

ředitel : Mgr. Robert Vindiš
tel./fax : + 385 1 492 0946
e-mail : zagreb@czechtrade.cz
www.czechtrade.cz

Ostatní instituce (Česká centra, CzechInvest a CzechTourism) v Chorvatsku svá zastoupení nemají.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

1.18. Internetové informační zdroje

Vlada Republike Hrvatske ( Vláda CHR ) www.vlada.hr
Hrvatski sabor (Parlament CHR ) www.sabor.hr
Ministarstvo vanjskih i europskih poslova www.mvep.hr
Ministarstvo unutarnjih poslova www.mup.hr
Ministarstvo financija www.mfin.hr
Ministarstvo financija -Porezna uprava www.porezna-uprava.hr
Ministarstvo pravosuđa www.pravosudje.hr
Ministarstvo gospodarstva, Min. rada, Min. poduzetništva www.mingorp.hr

Ministarstvo pomorstva, prometa i infrastrukture

Ministarstvo turizma

www.mmpi.hr

www.mint.hr

Ministarstvo poljoprivrede

Ministarstvo regionalnog razvoja i fondova EU

www.mps.hr

www.mrrfeu.hr

Ministarstvo zaštite okoliša i prirode

Ministarstvo graditeljstva i prostornog uređenja

www.mzoip.hr

www.mgipu.hr

Ministarstvo zdravlja i socijalne skrbi

Ministarstvo obitelji, branitelja i međugeneracijske solidarnosti

www.mzss.hr

www.mobms.hr

Ministarstvo znanosti, obrazovanja i sporta www.mzos.hr
Ministarstvo kulture www.min-kulture.hr
Ministarstvo obrane www.morh.hr
Hrvatska gospodarska komora – HGK www.hgk.hr
Hrvatska javnobilježnička komora (notářská) www.hjk.hr
Hrvatska obrtnička komora (živnostenská) www.hok.hr
Hrvatska odvjetnička komora (právnická) www.hok-cba.hr
Državni zavod za mjeriteljstvo www.dzm.hr
Državni zavod za statistiku (Státní statistický úřad) www.dzs.hr
Hrvatski zavod za mirovinsko osiguranje (Důchodové zabezpečení) www.mirovinsko.hr
Hrvatski zavod za zapošljavanje (Pracovní úřad) www.hzz.hr
Hrvatski zavod za zdravstveno osiguranje www.hzzo-net.hr
Agencija za upravljanje državnom imovinom AUDIO www.audio.hr
CARINA HR – Celní správa www.carina.hr
HITRO HR -Služba chorvatské vlády pro urychlenou komunikaci www.hitro.hr
Narodne novine (legislativní věstník) www.nn.hr
Zagrebački Velesajam ( Záhřebské veletrhy) www.zv.hr
Nekretnine HR (nemovitosti) www.nekretnine.hr
Večernji list (chorvatský deník) www.vecernji.hr
Jutarnji list (chorvatský deník) www.jutarnji.hr
Plavi oglasnik ( inzertní noviny) www.oglasnik.hr
Stránky se základními údaji o zemi www.hr
KOMPASS INFO www.kompass.hr
Podnikatelské fórum www.poslovniforum.hr

1.19. Adresy významných institucí

Vlada Republike Hrvatske ( Vláda Chorvatské republiky )

Trg sv. Marka 2, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4569 222

Hrvatski sabor ( Parlament Chorvatské republiky)

Trg sv. Marka 6-7, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4569 222, Fax: 4569611

Ministarstvo vanjskih i europskih poslova (Ministerstvo zahraničích a evropských věcí )

Trg Nikole Šubića Zrinjskog 7-8, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4569 964

Ministarstvo unutarnjih poslova ( Ministerstvo vnitra )

Ulica grada Vukovara 33, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-6122 111

Ministarstvo financija ( Ministerstvo financí )

Katančićeva 5, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4591 333

Ministarstvo financija -Porezna uprava ( Ministerstvo financí – Daňový úřad )

Boškovićeva 5, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4809 000

Avenija Dubrovnik 32, 10000 Zagreb, Tel.: 00385-1-6501111

Ministarstvo pravosuđa ( Ministerstvo spravedlnosti )

Dežmanova 6 i 10, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-3710 666

Ministarstvo gospodarstva (Ministerstvo hospodářství)

Ministarstvo poduzetništva i obrta (Ministerstvo podnikání a řemesel)

Ministarstvo rada i mirovinskog sustava (Ministerstvo práce a penzijního systému)

Ulica grada Vukovara 78, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-6106 111

Ministarstvo pomorstva, prometa i infrastrukture (Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury )

Prisavlje 14, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-6169111

Ministarstvo turizma (Ministerstvo cestovního ruchu)

Prisavlje 14, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-6169111

Ministarstvo poljoprivrede (Ministerstvo zemědělství)

Ulica grada Vukovara 78, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-6106 111

Ministarstvo regionalnog razvoja a EU fondů (Ministerstvo regionálního rozvoje)

Trg kralja Petra Krešimira IV br.1, 10000 Zagreb, Tel: +385-1-6400-600

Ministarstvo zaštite okoliša i prirode (Ministerstvo životního prostředí a přírody)

Ulica Republike Austrije 14, 10000 Zagerb, Tel: +385-1-3782 111

Ministarstvo graditeljstva i prostornog uređenja (Ministerstvo územního plánování a stavebnictví )

Ulica Republike Austrije 20, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-3782 444

Ministarstvo zdravlja i socijalne skrbi (Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče)

Ksaver 200a, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4607 555

Ministarstvo znanosti, obrazovanja i sporta (Ministerstvo vědy, školství a sportu )

Donje Svetice 38, 10000 Zagreb, Tel:+385-1- 4569 000

Ministarstvo kulture (Ministerstvo kultury )

Runjaninova 2, 10000 Zagreb, Tel:+385-1- 4866 666

Ministarstvo obrane (Ministerstvo obrany)

Sarajevska cesta 7, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4567 111

Hrvatska narodna banka (Chorvatská národní banka )

Trg hrvatskih velikana 3, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4564 555

Hrvatska gospodarska komora (Chorvatská hospodářská komora)

Rooseveltov trg 2, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4561 555