free flash web templatesbest free website builders
Kontakt
    tel: +420 596 312 458
    mobil: +420 731 516 114
    email: oazatour@seznam.cz

    provozní doba:
    pondělí – pátek 09.00 – 17.00 hod
    sobota, neděle, svátky zavřeno

     
Počasí
    +28
    +34°
    +24°
    Hurghada
    Pátek, 18
    +17
    +22°
    +16°
    Antalya
    Pátek, 18
    +10
    +13°
    +
    Kreta
    Pátek, 18
    +15
    +19°
    +14°
    Burgas
    Pátek, 18
    +17
    +26°
    +15°
    Palma De Mallorca
    Pátek, 18
Napište nám!
    Jméno:
    Email:
    Telefon:
    Text:

    Kurzy

Turecko

bulharsko

1.1. Oficiální název státu

1.2. Rozloha

Rozloha:

Územně geografické rozdělení mezi evropskou a asijskou částí země.

Hranice:

Délka hranice 2 648 km (Arménie 268 km, Ázerbájdžán9 km, Bulharsko240 km, Gruzie252 km, Řecko206 km, Írán499 km, Irák352 km, Sýrie822 km, pobřeží:7 200 km)

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva:

Gramotnost:

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Průměrný roční přírustek:

Demografické složení:

Porodnost:

Dětská úmrtnost:

1.5. Národnostní složení

Oficiální statistiky neuvádějí. Odhad:

1.6. Náboženské složení

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Turecko je rozděleno na 81 provincií (il) , členěných dále na okresy (ilçe).

Hlavní město:

Další velká města:

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

turecká lira – mezinárodní kód TRY, vnitrostátní TL (od 1. 1. 2009)

nákupní kurz TCB: 1,728 TL/1 USD; 2,38 TL/1 EUR (k 30. 3. 2012)

Cizí měny jsou volně směnitelné, v zahraničním obchodě se využívají USD i EUR. Používání cizích měn ve vnitřním platebním styku není zakázáno, některé obchody jej provozují běžně a ceny uvádějí buď v místní nebo i volné měně.

Turecké vládní entity slavnostně představily dne 1. března 2012 nový symbol turecké liry reflektující ambiciózní plány, které mají národní měnu povznést na měnu globální. Nově představený grafický symbol turecké liry, který vzešel z veřejné soutěže a návrhu více něž 8 tis. soutěžitelů. Nový symbol turecké liry (viz níže) má podobu kotvy, což dle slov guvernéra Turecké centrální banky Erdema Başçıho symbolizuje „bezpečný přístav“ a reflektuje pocit „sebedůvěry“ v národní měnu. Současně dvě diagonály mají představovat vzrůstající prestiž měny.

Nový symbol turecké měny:

Zdroj: Centrální banka TR

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Státní svátky:

Náboženské svátky (v roce 2012):

Obvyklá pracovní doba:

Obvyklá prodejní doba:

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Turci (nejen obchodníci) jsou všeobecně lidé velmi vstřícní a přátelští vůči cizincům. Chovají-li se vůči nim jinak, pak se pravděpodobně jedná o reakci na případné povýšenecké a arogantní jednání samotných cizinců. Přátelský postoj a pozitivní přístup je důležitým předpokladem pro navázání dobrých kontaktů, což platí samozřejmě i při obchodních jednáních. V oblasti obchodních zásad se přístup k jednání s tureckými partnery nijak výrazně neodlišuje od běžných evropských společenských norem. Společenský oblek, jehož nošení prosazoval již první turecký prezident Atatürk, je při obchodním jednání nezbytností.

Prvotním předpokladem pro úspěch na místním trhu je kvalitní příprava na jednání. Pokud českým podnikatelům, přijíždějícím do Turecka na úvodní jednání, chybí dostatečné znalosti o konkurenci na místním trhu, získává na následném obchodním jednání na převaze místní obchodník, který je většinou vybaven potřebnými informacemi a argumenty. Znalost zahraniční i domácí konkurence, která působí na trhu, může českým vývozcům pomoci ke stanovení vlastních optimálních cen a cenových mantinelů. Je také třeba počítat s tím, že turecké firmy zpravidla nemívají ve zvyku vázat se jen na jednání s jedním dodavatelem, ale ve stejném období jich testují několik. Případy, kdy si místní firma nakonec vybere konkurenční společnost a českému exportérovi ani nesdělí, že již nadále s nákupem jeho zboží nepočítá, jsou bohužel dost časté.

Turecký obchodník očekává, že veškerá iniciativa bude vyvíjena na straně prodávajícího. Z praxe je možno uvést celou řadu případů, kdy slibně se rozvíjející kontakty nedosáhly fáze realizace jen z důvodu přerušení komunikace. Skutečnost, že potenciální turecký zákazník nereagoval na zaslanou korespondenci, bývá na straně české firmy často chápána jako vyjádření nezájmu o jeho zboží. Nebývá to však vždy pravda a obnovení komunikace může vést ke konečnému úspěchu. V těchto případech může českým firmám hodně pomoci zahraniční kancelář CzechTrade v Istanbulu, která většinou dokáže iniciovat obnovení přerušených vztahů.

Při obchodování v Turecku je třeba počítat s tím, že místní podnikatelé a obchodníci mívají mimořádnou schopnost vést obchodní jednání tak, aby dosáhli co nejpříznivějších cenových a platebních podmínek. Tento záměr dokáží sledovat až nebývale důsledně.

Nezastupitelnou roli při navazování obchodních vztahů v Turecku hraje návštěva teritoria spojená s osobním jednáním. Místní obchodnická filozofie vychází z přesvědčení, že pro uzavření dobrého obchodu je nutné, aby partneři k sobě našli i určitou dávku vzájemné sympatie. Obchodní jednání probíhá v Turecku podobně jako s evropskými partnery s obvyklým postupem poptávka – nabídka – jednání o změnách – dohoda. Základním a rozhodujícím bodem obchodního jednání bývá jednání o ceně. Je třeba počítat s tím, že cena dozná proti původnímu návrhu podstatných změn. Český vývozce by měl být vybaven potřebnými argumenty a marketingovými informacemi a být tak připraven na licitaci o cenách.

Samotné obchodní jednání nevybočuje ze zaběhnutých norem jednání s evropskými obchodními partnery. Dohody je nutno uzavírat vždy písemně. Během jednání je možno se občas setkat s přísliby, které nejsou později splněny. Mentalitě Turků je vlastní, že v zájmu příznivého průběhu jednání slíbí něco, co pak nemohou splnit. Je třeba také počítat s tím, někteří turečtí obchodníci neradi řeší, nebo neumí řešit různé problémy, které mohou nastat při realizaci obchodního případu (typickým případem je např. přístup tureckého obchodního partnera k řešení problémů při celním odbavení a uvolnění zboží do oběhu). Proto se zvláště zpočátku doporučuje zvolit vhodné dopravní a platební podmínky, tak aby neohrozily inkaso.

Turecký partner vždy ocení cizincův zájem o Turecko, znalost některých památek a ve většině případů zmínku o podpoře vstupu Turecka do EU. Při jednání s partnery, kteří se již dlouho znají, je běžný neformálnější vztah. Ve státním sektoru je přístup formálnější, je nutno mít předem domluvenou schůzku, kterou ve většině případů zajišťuje místní zástupce. Jednacím jazykem je většinou angličtina, může se však stát (obzvláště u vysoce postavených státních úředníků), že se bude mluvit turecky a úředník bude mít buď svého tlumočníka do angličtiny, nebo tlumočení bude zajišťovat zástupce. Schůzky začínají nejdříve v 10 hodin, výjimkou není ani pozdní odpoledne (16 či 17 hod.).

Návštěvy Turecka je možno konat celoročně, většina jednacích prostor má klimatizaci, ale přesto se doporučuje vyhýbat se létu, pohyblivému období ramadánu a následných muslimských svátků (seker bayram). Klimatizované prostory přinášejí krátkodobým cestovatelům rizika z nachlazení díky vysokým rozdílům teplot venku a v budovách. Vizitky obsahují všechny důležité údaje o firmě, včetně elektronické a internetové adresy. Významní obchodní partneři jsou většinou vzdělaní lidé, jejich děti obyčejně studují v zahraničí.

Občas přichází iniciativa na obchodní jednání od tureckých firem, které chtějí ihned navštívit obchodního partnera v ČR aniž předtím došlo k nějaké konkrétní korespondenci o obchodu. V tomto případě se doporučuje nejdříve kontaktovat Czechtrade Istanbul, případně OEÚ ZÚ Ankara/GK Istanbul se žádostí o prověření firmy. Již se v minulosti stalo, že se jednalo pouze o snahu získat vstupní vízum.

Obvyklá pracovní doba v Turecku je mezi 9. až 17. hodinou, pracovní doba se ovšem různí. Státní úředníci jsou obvykle k dispozici od 10 hod. a je možno je zastihnout až do 18 hodin. Pracovní týden je pondělí–pátek, některé firmy pracují i v sobotu (s výjimkou státních firem a úřadů). Podniková kultura v menších soukromých firmách staví na hierarchii, velké firmy používají moderní metody řízení. Lze potkat mnoho tzv. konzultantů, což jsou lidé, kteří už nemají žádné hlavní zaměstnání, ale snaží se využívat svých známých a kontaktů, svých zkušeností a předchozího postavení. Mohou působit jako poradenské firmy i jako zástupci za provizi. Někdy požadují předem výhradní zastupitelské smlouvy. K těmto nabídkám je nutno přistupovat velmi opatrně. Většinou zdůrazňují své bohaté známosti a na těchto slibech chtějí založit budoucí obchodní vztah.

Ve velkých městech v západní a jižní části Turecka (Istanbul, Izmir, Ankara, Bursa, Adana, Mersin) se společenská pravidla a vztahy mezi lidmi velmi blíží evropským zvyklostem. Ve východních oblastech mezi lidmi existují velké společenské rozdíly. Vztah k ženám se liší podle přístupu muže k islámu. Moderní Turci sice formálně vyznávají muslimské náboženství, ale v praktickém životě vyznávají spíše sekulární evropský způsob života a ženy jsou pro ně rovnocenné. Pravověrní muslimové dodržují zásady koránu a prosazují podřízenost ženy.

Při pobytu v Turecku a v běžném styku s místními obyvateli stačí dodržovat normy chování podle evropských zvyklostí. Doporučuje se ale nepodceňovat kulturní odlišnosti islámu a respektovat velkou úctu, která je v Turecké republice spojována se státními symboly (např. státní vlajka a obrazy a sochy zakladatele Turecké republiky Mustafy Kemala Atatürka).

Turci jsou všeobecně dochvilní, a to samé očekávají od partnerů. V běžné praxi to znamená, že je třeba si předem zjistit jak dlouho trvá cesta na obchodní jednání a k tomu přidat časovou rezervu. Zvláště v Istanbulu je to obtížný úkol, neboť není možno nikdy předem odhadnout, jak velká bude dopravní špička. Doporučuje se požádat obchodního partnera o přepravu z hotelu na obchodní jednání a vyloučit tak možnost pozdního příchodu z vlastní viny.

Komunikace s tureckými partnery se zásadně neliší od evropských zvyklostí. Při společenské konverzaci jsou vhodná jakákoliv témata, kterými projevíte zájem o Turecko (cestování, historie, tradice), oblíbeným tématem je fotbal a Turci znají mnoho českých hráčů. Nedoporučuje se hovořit o Turecku kriticky a dávat doporučení, co by se mělo změnit. Naopak tureckého partnera potěší, když se pozitivně zhodnotí ekonomický vývoj v zemi a rostoucí životní úroveň. Turci mají smysl pro humor a po bližším seznámení není příležitostné vtipkování na závadu. Je však třeba vyhnout se zesměšňování a pohrdání, především všeho co se týká Atatürka a jeho zásluh o moderní Turecko.

Oslovení je v zásadě formální – „pane“, „paní“, používání křestních jmen je velmi časté, protože příjmení zavedl až Atatürk a tradice oslovování křestním jménem stále zůstává.

Pro navazování kontaktů jsou ve velké oblibě různé druhy seminářů, konferencí apod., které obvykle organizují různé obchodní komory a asociace za přítomnosti členů vlády a kterých se účastní sto i více lidí.

Při setkání s Turky je třeba vzít v úvahu, že interpersonální vzdálenosti v Turecku jsou menší než v Evropě. U bankomatu a ve frontách se lepí jeden druhému na záda, známí (i muži) se při setkání líbají a mají ve zvyku se navzájem dotýkat. Není výjimkou potkat na ulici dva muže, kteří jsou do sebe zavěšeni. Na rozdíl od některých jiných muslimských zemí nejsou prodavači dotěrní a zbytečně neobtěžují. Při setkání s obchodním partnerem je běžné podání ruky, to se týká i žen, u nichž je však třeba počkat, jestli ruku podají první.

Oblečení obchodníků je formální, sestávající z obleku s kravatou, to samé se očekává i od obchodního partnera. Ženy během dne nosívají běžné evropské oblečení. Ženy i muži si dávají velmi záležet na svém zevnějšku a kvalitě oblečení a doporučuje se tomuto zvyku se přizpůsobit. Na večer turecké ženy nosí různé oblečení od kostýmu až po večerní toaletu podle významu události. Pro muže je nejvhodnější tmavý oblek, bílá košile a kravata, v létě nevadí oblek světlejšího odstínu.

Po bližším seznámení se turecký partner obvykle zve svůj protějšek na večeři do některé prestižní turecké restaurace. V tradiční turecké restauraci je večeře zahájena množstvím předkrmů, v některých zařízeních se nepodává alkohol. V Turecku je také celá řada vynikajících restaurací evropského a světového stylu. Naprostá většina restaurací je udržována v čistotě a nabízená jídla jsou kvalitní. Není třeba se obávat zdravotních potíží v důsledku závadného jídla. Kromě již zmiňovaných tradičních tureckých restaurací je běžně podáván alkohol, který Turci zpravidla neodmítají. Velmi oblíbená je hroznová pálenka s příchutí anýzu tzv. raki, kterou Turci při večeři pijí zředěnou s vodou (obdoba řeckého ouzo nebo arabského araku). Obvyklé je malé občerstvení během jednání (čaj, káva, softdrinky), Turci většinou pijí černý čaj, který je jejich národním nápojem a je nabízen při každé příležitosti.

Pozvání do rodiny na večeři je spíše výjimečné. Je vhodné přinést dárek, případně květiny paní domu. Je zdvořilé pozvání opětovat.

Turecká republika je islámská země. Procento osob ortodoxně dodržujících náboženské zásady (např. abstinence, půst v době ramadánu apod.) je vyšší než v Evropě. Náboženství ovlivňuje i jídelníček a stolování, vepřové maso a pokrmy z něho v Turecku lze nalézt zřídka a v omezené míře, respektive jsou s vynaložením nemalého úsilí k nalezení v lokalitách s vyšší koncentrací cizinců (lokálně Istanbul, Ankara, turistická centra na pobřeží). V poslední době lze nalézt některé druhy uzenin z vepřového masa v síti obchodů Migros.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Neexistují žádná omezení při poskytování zdravotní péče cizincům. Soukromá zdravotnická zařízení jsou na velmi dobré evropské úrovni; státní zařízení v hlavních centrech jsou na slušné úrovni.

Vzhledem ke skutečnosti, že dne 30. 7. 2004 bylo podepsáno Správní ujednání k provádění smlouvy mezi ČR a TR o sociálním zabezpečení (prováděcí předpis ke Smlouvě mezi ČR a TR o sociálním zabezpečení, která byla podepsána premiéry obou zemí dne 2. 10. 2003 a vstoupila v platnost výměnou diplomatických nót v lednu 2005), doporučujeme občanům ČR, aby si před dlouhodobým pobytem v Turecku opatřili u zdravotní pojišťovny v ČR, u které jsou registrováni, formulář CZ/TR111 a nechali si jej po příjezdu do Turecka potvrdit na oblastním ředitelství „Institutu pro sociální pojištění“ (SSK). Na základě předloženého formuláře pak bude občan ČR ošetřen ve státním zdravotnickém zařízení za stejných podmínek jako domácí pojištěnci s nezbytnou finanční spoluúčastí (např. nadstandardní péče u stomatologa, finanční spoluúčast u některých léků).

V této souvislosti je však nutné dodat, že sjednání klasického cestovního zdravotního pojištění před cestou do Turecka umožní jeho držiteli obrátit se na všechna zdravotnická zařízení, včetně těch soukromých, kde je úroveň péče obecně na mnohem vyšší úrovni, než u státních institucí.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria



1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince



1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)



1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

Z ostatních institucí působí v teritoriu pouze CzechTrade, který má kancelář v objektu Generálního konzulátu ČR v Istanbulu, přes jehož centrálu se lze do kanceláře CzechTrade rovněž dovolat. Přímý telefon je 0090212/2199847, tel.+fax : 0090212/2911516. Adresa elektronické pošty je: istanbul@czechtrade.cz, případně michal.kosco@czechtrade.cz, web: www.czechtrade.com.tr.

V r. 2006 byla založena Česko-turecká smíšená obchodní komora, jejímž cílem je rozvíjet obchodní výměnu mezi ČR a Tureckou republikou. Kontaktní informace jsou následující:

Vodičkova 310/71
110 00 Praha 1
tel.: +420 221 506 300
fax: +420 221 506 301
e-mail: komora@ctsok.eu
web: www.ctsok.eu

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

1.18. Internetové informační zdroje

Informace především ekonomického charakteru lze vyhledat na webových stránkách následujících institucí:

zdroj: BusinessInfo.cz - Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade